18.7.16

Co se u mě poslední dobou děje?

V poslední době se v mém životě událo několik změn, nových věcí, nasbírala jsem nové zkušenosti a jsem spokojená jako nikdy. Nechci to zakřiknout, ťuk, ťuk.... Pocity a spokojenost a všechny tyhle věci jsou strašně náchylné, pomíjivé až z toho jde strach, když se nad tím člověk zamyslí. Ale tak to prostě chodí, jak s dobrými, tak i špatnými věcmi a je lepší nad tím moc nepřemýšlet, člověku to přináší akorát zbytečné úzkosti.
Měla jsem chuť se trochu víc rozepsat o svém soukromém životě a vznikl z toho nakonec snad největší článek, co se počtu slov týče, vůbec.



Asi víte, že můj přístup ke všemu je z velké části pozitivní a málo kdy si stěžuji. Veřejně nikdy, hádám... A i přesto, že minulý rok byl oproti letošnímu úplným opakem, nikdy jsem to nesdílela a snažila se soustředit se na ty super věci, které se děly a dějí i v těch horších chvílí, jen je musíme chtít vidět. A že v tuto dobu před rokem to tak lehké pro mě nebylo.

Stejně ve finále hrozně záleží, jak vy sami se chcete cítit, jak se k tomu všemu člověk postaví. 

A ten postoj si každý musí vytvořit sám. Nikdo kromě vás vám s tím tak úplně nepomůže, to ale neznamená, že jste v něčem sami.To rozhodně ne! 


Sdílená radost je dvojnásobná radost (většinou) a sdílená starost je poloviční starost! 

Takže pokud máte třeba špatné období, soustřeďte se na to pozitivní a nebojte se o svých problémech mluvit s blízkým okolí. Minulý rok, jak už jsem psala, to nebylo vše růžové - dostala jsem se na vysokou školu - na obor, na který jsem absolutně nechtěla chodit, byla jsem nezkušená, naivní, po nepříjemném rozchodu, ne příliš průbojná, ale vždy cílevědomá. To je asi jedna z mých nejlepších vlastností, které si sama na sobě vážím a snažím se to i předat ostatním, jak pomocí blogu, snapchatu tak i videí.


Mějte cíl a jděte si za ním. Pracujte na sobě. Chvalte sami sebe, mějte se rádi. Chvalte ostatní. Nahlas.






Co se konkrétně v mém životě momentálně děje?

Letos jsem udělala přijímačky na školu a obor, kam jsem chtěla. Znamená to, že jdu znovu do prváku studovat konečně to, co chci. Ale tím to končit nebude, jelikož mám pár dalších plánů do budoucna ohledně povolání/studia. Zůstávám na škole, na jaké jsem byla, jen měním obor. Přijímačky jsem dělala z matematiky a dvou jazyků. Sice budu zcela upřímná, můj životní cíl/ plán, není úplně to, co studuji, ale moc prozrazovat nechci, všechno je nejisté a nejsem připravená sdílet něco takového, i když si za tím jdu víc, než je normální :-)

Já a matematika. Myslím, že jsme se snad už i staly kámošky. Až mě to trošku vyvádí z komfortní zóny. Za její zvládnutí u přijímaček jsem vděčná jen jedinému člověku, který mi neuvěřitelně pomáhal. Z téměř neznámého člověka se stal pro mě skoro člen rodiny. V dnešním světě je hrozně vzácné potkat někoho, kdo vám chce pomoci jen tak, bez očekávání něčeho nazpět. Někoho, kdo vás tam neskutečně podpoří a věnuje vám tolik ze svého volného času, jen aby pomohl. Vážím si takových lidí. Hrozně moc.

Poslední dobou si také neskutečně uvědomuji všechnu tu podporu od svojí rodiny, přátel, známých. Ačkoliv je některá moje rozhodnutí občas dohání k šílenství ze strachu o mě, stále jsou tu jako velká opora. A cítím se vděčná.




Taky neumím odpočívat. Ještě někdy na střední jsem byla člověk, který rád trávil čas doma před televizí. Byla jsem prostě spokojená s pasivním odpočinkem a teď spíš preferuji ten aktivní - v pohybu. Teď jsem nucena kvůli svému zdravotnímu stavu zůstat pár dní doma (v klidu) a prostě mi to nejde. Jsem neposedná. A i když bych neměla vyvíjet moc fyzické aktivity, už jsem stihla:

  •  uklidit obsah téměř všech skříněk ve svém pokoji (podotýkám, že skřínek není málo ukrývají úplně všechno, co jsem nahromadila během 5ti let)
  •  roztřídit oblečení
  •  mírně tancovat po domě
  • editovat a psát články
  •  i videa...
 Zjistila jsem, že mi neskutečně vyhovuje být stále v jednom kole a jak moc jsem se za ten rok/dva v tomto ohledu změnila. Jak to máte vy? Jste spokojeni při nic nedělání a nebo taky milujete, když máte nabitý program?



Také chci nějak trošku pozměnit obsah svojí online tvorby. Zjistila jsem, že se nějak moc soustřeďuji na kosmetiku, která mě až tak nebaví. Chci se orientovat opět více na outfity, ale i lifestyle - jak na blogu, tak i YouTube. Hlavně ty videa mě baví taková ta víc promyšlená a ne jen si tak zapnout kameru a mluvit o něčem.




Byla jsem u kadeřnice a stále udržuji blond hřívu. Hodí se ke mě. Trošku se teď zabývám otázkou, jestli se mi mozek přizpůsobil barvě vlasů, nebo jestli jsem se přestala skrývat za brunetou a dala světu najevo své pravé já, hahah.

Každopádně mám na co svádět své průšvihy. A vypadám přitom nevinněji, než jako tmavovláska. Ale pšššš!!!


 Už se vám někdy povedlo objednat restauraci (podotýkám že to bylo rande a já se snažila) místo v Praze v Brně a zjistili to v tu nejmíň vhodnou chvíli? A nebo také se mi zázračným způsobem v tom vedru vypařil benzín a já byla nucena odstavit auto v centru Prahy a benzínka široko daleko nikde? Ještě nějaké pochybnosti ohledně barvy mých vlasů? :-D



A na závěr, nějak moc fotim jídlo a nemůžu si pomoct. Ale to asi vlastně není novinka.


Dejte mi vědět váš názor ohledně toho, jestli máte rádi být v jednom kole, nebo raději trávíte čas pasivně, jestli máte cíle, za kterými si jdete a nebo jestli se vám tento článek líbil!

A zlatou medaili pro toho, kdo to celé dočetl (hádám že minimálně svojí babičce budu muset jednu pořídit).
Mějte se krásně a příště ootd článek :-))
Share:

7 komentářů

  1. Můžu se zeptat, co přesně studuješ? :) A jestli to nechceš zmiňovat, nemusíš. Změnit obor bylo určitě náročné, jen tak někdo se nepřizná k tomu, že není zrovna spokojený a raději to dokončí, než aby přiznal pravdu sobě i ostatním. Snad budeš tady už spokojenější a vyjdou ti všechny plány! :) Článek se jako vždy skvěle čte, jsi sluníčko O:).. Měj se krásně a ať se daří, Štěpánka. BLOG Corculum♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mezinárodní obchod :) a děkuji moc za tak milý komentář :))

      Vymazat
  2. Sme na tom podobne. Mám rada ked mám program nabity do prasknutia a ked je stále čo robit. Ja neviem len tak sediet napr pred telkou, aj vtedy ešte robim aspon 3 iné veci. A kludne by som brala, keby má den aj viac ako 24 hodin :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. přesně tak, před TV ještě další 3 věci, pokud se teda koukám sama, když s někym, tak to vydržím se jen koukat i :-D občas :-D

      Vymazat
  3. Moc zajímavý a přínosný článek (a taky se musím přiznat, že prostě články ze života můžu, ráda takhle poznávám své oblíbené blogerky) :) Já taky měnila obor. První rok jsem se nedostala na medicínu, tak jsem rok chodila, kam jsem nechtěla a po jednom semestru jsem prostě do školy chodit přestala, i když úředně jsem ještě studovala, protože zkoušky jsem udělala. No a druhý rok mě na medicínu nevzali zas, ale aspoň jsem se stihla přihlásit jako zálohu na obor, který mě baví. Ale nemůžu tvrdit, že to nebyl šok se tam nedostat 2x, když jsem na gymplu patřila mezi premianty. No stává se, nakonec jsem spokojená, protože myslím, že medicínu bych asi nezvládla. Obdivuji tě s tou matikou, já ji nesnáším a děsím se, až ji budu mít na magisterském studiu :D Jinak můj vztah k odpočinku je jak kdy. Někdy jsem děsně líná a klidně strávím celý den u blogů a YT, jindy zvládám být celý den v pohybu a jsem spokojená. Ale moc mě neláká studovat, u toho ještě pracovat a mít další aktivity. Na to jsem přece jen takhle dlouhodobě líná :D

    OdpovědětVymazat

Blogger Template Created by pipdig